Nový blog!!

6. dubna 2016 v 22:23
Ahoj!


Zkus se mrknout a třeba inspirovat!
 

Den #100 část 2.

18. října 2015 v 13:58 |  Deník
Jak jsem slíbil, zde je pokračování předchozího článku:

Do Hradce jsem pohodlně dorazil hodinu a půl před startem, takže na vše bylo dost času. Zaparkoval jsem a vystoupil z auta...jen co jsem vystoupil jsem zase nalezl do auta, protože se mi zdálo, že venku je hrozná zima. Podíval jsem se na teploměr a zjistil jsem, že je jen 5 stupňů celsia...sice bylo slunečno, ale také foukal pěkně studený vítr...což člověk při jízdě ve vytopeném autě nepozná..."no to nám to pěkně začíná, běžet v takové zimě bos může vážně jen magor" řekl jsem si, ale co se dá dělat, přece to hned nevzdám...

...zašel jsem se podívat na místo startu, potom jsem si šel vyzvednout startovní číslo a čip...přichází další komplikace - čipy se vážou na tkaničky u bot. Jak si asi čip navážu já, když tkaničky nebudu mít?..."víte, já nevím kam si mám dát ten čip" povídám asistentce, která mi vše podává "no snad to tady máte na obrázku ne...na tkaničku" povídá mi ona. Já na to "ale já běžím bos", podívá se na moje nohy "chcete snad říct v těch vibramkách co máte na nohách a tam tkaničky vidím", "ne, vibramky sundám a poběžím bos", "v té zimě?! bos?! No to vás obdivuju" (v tu chvíli jsem nevěděl jestli mě vážně obdivuje, nebo to byla jen ironie)...nakonec jsem dostal štafetový pásek na suchý zip, na který se dal čip přidělat, a který jsem si omotal okolo nohy. Odcházím zpět k autu...

...přicházím k autu, zbývá hodina do startu a mě se zdá, že je pořád šílená zima. Teploměr ukazuje dramatické oteplení na 6 stupňů celsia. Říkám si, že se nedá nic dělat a začínám se převlékat do závdoního, sundávám boty a zůstávám bos, aby si nohy zvykly, boty dávám do batohu ( kdyby se náhodou něco stalo a já nemohl pokračovat dále bos), kotroluji celý jeho obsah jestli mám vše nezbytné, popřitom začínám usrkávat Iskiate.Odcházím od auta směr start...

...cestou na start, ale i v místě startu potkávám mnoho udivených pohledů a slýchám jak obdivné, tak pobavené komentáře (pravděpodobně se lidem honilo hlavou to samé co mě " v takové zimě může bos běžet vážně jen magor" )

...půl hodiny před startem potkávám známého z rodného města, se kterým se zapovídám, on startuje ve štafetě, tak trochu mu závidím, že se v té zimě bude tejrat jen na pěti kilometrech...

...15 minut před startem na mě přijde nutkavá potřeba odskočit si na záchod...stoupnul jsem si do fronty a říkal jsem si, že to snad do startu ani nemůžu stihnout....stihnul jsem to, a zbývalo 1,5 minuty do startu, za ten čas jsem se musel stihnout zařadit na konec startovního pole. Vybíhám jako poslední s dvouminutový odstupem od prvních startujících...

První tři kilometry cítím v nohou hrubý asfalt, a také sklíčenost z toho, že nemůžu běžet tak volně jak bych chtěl, prodírám se mezi stovkami lidí a musím si dávat pozor na každý krok. Kupodivu ale chlad eliminoval bolest levého chodidla v malíčkové oblasti. Mezi 4. a 5. kilometrem opět dochází k "přecvaknutí" do modu delirium, kdy už bolest z hrubého asfaltu nevnímám a každý krok si neskutečně užívám.

Nakonec ti magoři na Hradeckém půlmaratonu / maratonu byli tři :) Já, jako jediný bosý závodník na půlmaratonu, Tomáš Zahálka, jako vodič na 2:10 na půlmaratonu. A Lukáš Findeis jako jediný bosý závodník na maratonu. S oběma borci se mi podařilo se na trati setkat a během běhu si chvíli popovídat.

Na trať Hradeckého půlmaratonu se vydalo celkem 1252 závodníků a já jsem doběhl do cíle na celkovém 623 místě v čase 01:50:43. Podařilo se mi překonat nejen sebe, ale i dalších 629 obutých závodníků!! Výzva na 100 dní je tedy za mě splněna úspěšně a já jsem nad míru spokojen!

Vím, že jsem na Hradeckém půlmaratonu nebyl naposled, bos. A třeba nás už příště bude ještě víc...


A pár fotek:

Začínám pracovat na přípravě pro další výzvu za 100 dní a tedy i dalším blogu. Tentokrát se chci zaměřit nikoliv na tělo, ale na mozek a schopnost učit se...takže je se na co těšit.

Více již brzy!!

Den #100

12. října 2015 v 21:05 |  Deník
Je dobojováno!!

Úspěšně jsem zdolal další výzvu. Půlmaraton jsem zaběhl v čase 01:50:43!!


O pocity, plány, fotografie se podělím v blízké budoucnosti...

...v tuto chvíli se omlouvám, ale tak nějak jsem ztratil chuť psát...a řešit blog...nicméně toto není úplný závěr...do konce tohoto týdne se podrobněji rozepíšu o o tom jak probíhal finální 100. den :)
 


Den #99

10. října 2015 v 19:33 |  Deník
10.10.2015

Jsem uprostřed oslavy kulatých narozenin. Musím si dávat pozor, abych to nepřehnal a byl zítra v pohodě ... :)

Zvedám se, a jdu mazat levé chodidlo v malíčkové oblasti. Pokud mám z něčeho strach, tak právě z toho, že mě tato část těla zradí...ale nebudeme předjímat.

Zítřek ukáže...držte mi place!!

Den #97

9. října 2015 v 19:25 |  Deník
08.10.2015

Zkoušel jsem cross trening - posilování chodidel, ale vydržel jsem to asi 4 minuty.... to chodidlo pořád pobolívá, tak ho radši zkusím doléčit. Následující dva dny se budu snažit být v klidu a mazat kostivalkou...v neděli musím být připraven!!

Počasí na neděli se také zatím nerýsuje nejpříznivěji...ale já věřím, že se sluníčko ukáže a bude tepleji...prozatím předpověď říká zataženo a 8 stupňů celsia :(

Den #96

7. října 2015 v 20:00 |  Deník
07.10.2015

DEN VOLNA
----------------------------------------------------------------------------------------------
* stále mažu kostivalkou a mám pocit, že bolest mírně ustupuje...

Den #95

6. října 2015 v 20:23 |  Deník
06.10.2015

19:00 - cross trenink - posilování nohou a chodidel na hrubém kamení
----------------------------------------------------------------------------------------------
* nijak jsem to nepřeháněl...věnoval jsem se jen 7 minut chůzi po hrubém kamení...

* bolest nohy stále přetrvává i když už ne v takové míře, ale i přes to mě to mírně znepokojuje...mažu dvakrát denně kostivalovou mastí a stále věřím, že to přejde...

Den #94

5. října 2015 v 21:02 |  Deník
05.10.2015

DEN VOLNA
----------------------------------------------------------------------------------------------
* začínám se obávat, že si do neděle už asi nezaběhám...a teď ještě doufat, že v neděli bude noha dostatečně fit pro to, abych to zvládl doběhnout...chodidlo bohužel stále bolí...

* i přes to chci zítra zkusit alespoň trénovat chodidla

* taky se mi dnes podařilo pořídit si Chia semínka, abych si mohl na neděli vyrobit gel ála "Born to run" :)


Pokud se chcete dozvědět více o účincích Chia, nebo výrobě "Iskiate" (Chia fresca) - přírodní Redbull pro běžce...stačí kliknout na obrázek níže...





Abycho přiblížil Born to run...v překladu do čestiny Zrozeni k běhu od autora Chrise McDougalla ... je vynikající kniha o běžcích, ne nadarmo celosvětově považovaná za "Bibli běžců". Mohu všem jedině doporučit!!

Den #93

4. října 2015 v 21:20 |  Deník
04.10.2015

09:50 - 6 km barefoot výlet
----------------------------------------------------------------------------------------------
* předchozí dva dny jsem byl nucen mít volno...chodidlo v malíčkové oblasti bohužel stále bolí

* přes to, že mě noha pořád bolí a že dopoledne bylo celkem chladno, jsem uspořádal výlet ke kříži na útesu nad řekou...už dříve jsme uvažovali jak se tam dá dostat...a tak jsem dnes sebral rodinu a rozhodli jsme se na to přijít...já samozřejmě bos...

* pro nohy to byl neskutečný zážitek protože na 3 km cestě k cíli zažili snad všechny možné povrchy, které člověka napadnou...tráva, prašná cesta, hrubý i hladký asfalt, velké i malé kameny, kulaté i ostré, jehličí (vše je v galerii)...

* sem jsme měli namířeno

a takový je tam výhled...

ještě zbytek výpravy...

Den #90

1. října 2015 v 19:50 |  Deník
01.10.2015

DEN VOLNA
----------------------------------------------------------------------------------------------
* na začátku jsem si teda vážně nepředstavoval že budu mít tolik dní volna

* z výčtu bolavého (připadám si vážně jak nějaký simulant):
Bolest levého chodidla v malíčkové oblasti od včerejška pokračuje a tak mažu kostivalkou ...
K tomu dnes začala pobolívat achillovka na pravé noze → pravděpodobně je důvodem to, že včera tělo po druhém kilometru, kdy jsem nešťastně došlápl, začalo automaticky ulevovat levačce a přenášelo víc zátěže na pravačku...
A stále bolavé pravé příčné břišáky...

...snad budu toho 11. října ještě držet po hromadě :)

Kam dál